Příběh paní Alice
Alice (30 let) navštívila Intervenční centrum na doporučení Policie ČR, byla brutálně napadená manželem, téměř nekomunikovala, dívala se do země. Manžel ji 8 let fyzicky a psychicky týral, ale Alice jej měla strach opustit, vyhrožoval jí totiž zabitím.
S násilnickým manželem měla dvě nezletilé děti (5 let a 3 roky), byla v té době na mateřské dovolené, tudíž byla na manželovi finančně závislá. Roky týrání v psychice Alice napáchaly velké rány, přestala si věřit, myslela si, že samostatný život bez násilníka nezvládne. Styděla se za to, co se u nich doma děje, myslela si, že je to její vina, což nebyla pravda. Nikomu se svým trápením nesvěřila, manžel jí i zakazoval styk s rodinou a přáteli. Ke zlomu v této situace došlo v momentě, kdy při jednom z útoků násilnického manžela sousedé přivolali Policii ČR. Týrání bylo natolik závažné, že byl násilník vzat do vazby a případ se začal prošetřovat. Policie ČR taktéž doporučila ženě navštívit Intervenční centrum, které navštívila a byla zahájena spolupráce. Alice v sobě našla sílu a postupně začala mluvit o tom, jaké peklo zažívala. Pravidelně docházela do Intervenčního centra, kde jí byla poskytována podpůrná psychoterapie, Alice začala navštěvovat dětského psychologa se svými dětmi. Pracovníci Intervenčního centra ji také doprovázeli celým rozvodovým a trestním řízením. Týrání manžela bylo vyhodnoceno jako týrání osoby žijící ve společném obydlí a byl nepodmíněně odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody. Ve spolupráci se sociální pracovnicí bylo nalezeno nové bydlení, děti začaly chodit do školy a do mateřské školy, tudíž se Alice mohla vrátit do zaměstnání. Alice obnovila kontakty se svou rodinou a přáteli a postupně se navrátila do běžného života.
