Pracovnice charity navštívily "naše" adoptované děti v Africe
Třicet nových dětí k adopci, i to je jeden z výsledků kontrolní cesty Ivety Švecové a Evy Benešové, pracovnic českobudějovické Diecézní charity, do afrického Zimbabwe.
„V dětském domově Mary Wards Childern Home u města Kwekwe jsme zjišťovaly, zda peníze, které posíláme zdejším dětem v rámci projektu Adopce na dálku, jsou opravdu používány ve prospěch dětí. Musím říct, že kontrola dopadla dobře,“ uvedla Švecová. V dětském domově je nyní kolem osmdesáti dětí, z toho 64 je zařazeno do projektu Adopce na dálku českobudějovické DCH.
Životní osudy mnoha dětí v této jedné z nejchudších afrických zemí jsou často hodně kruté. „Slyšely jsme některé opravdu smutné příběhy, o tom jak je rodiče zneužívali nebo je třeba zavřeli do garáže a nestarali se o ně. Hodně často se tam také stává, že rodiče odloží děti v buši, protože nemají peníze a nemohou se o ně starat,“ řekla Švecová.
Obě pracovnice dále vyfotografovaly třicet dětí ve věku 3 – 5 let z místní z mateřské školy, které budou rovněž zařazeny do nabídky pro adoptivní rodiče Diecézní charity. „Ve zdejších školkách děti nosí uniformy, které se musí platit, stejně jako jídlo. Mnozí rodiče si to nemohou dovolit a tak chceme pomoci i těmto malým dětem,“ objasnila Švecová.
Adoptivními rodiči se mohou stát nejen jednotlivci, ale i instituce. Podmínkou pro adopci v této africké zemi je poslání minimálně 6000 korun ročně konkrétnímu dítěti, které si zájemci mohou vybrat přímo v sídle DCH v Kanovnické 16 v Českých Budějovicích nebo prostřednictvím internetu (kontaktní formulář zde).
Adopce na dálku není skutečnou adopcí, ale adresnou a konkrétní pomocí vybranému dítěti a to především na vzdělání. Tato částka často umožní nejen, aby dítě navštěvovalo výuku, ale zároveň se také alespoň jedenkrát denně najedlo.
V těžce zkoušeném africkém Zimbabwe panuje velká bída a mnoho lidí trpí vážnými nemocemi včetně obávaného AIDS. Typickým znakem kdysi velmi bohaté země jsou 80ti% nezaměstnanost a alarmující inflace. To je příčinou toho, že místní státní správa nemá peníze na vzdělání dětí, a mnohé z nich žijí kvůli chudobě rodičů ve velmi svízelných a pro nás Evropany v nepředstavitelných životních podmínkách.
Kontakty:
Mgr. Michaela Čermáková, ředitelka DCH ČB
Mgr. Iveta Švecová, sociální pracovnice
Bc. Eva Benešová, ekonom
