30.5 Milevsko
Přijela návštěva ze Zimbabwe
Milevsko – Latinská škola v klášteře premonstrátů je neodmyslitelně spojená s návštěvami známých nebo vzácných hostů. Stejně tomu bylo i v sobotu 30. května v 16 hodin, kdy Farní charita Milevsko v těchto prostorách přivítala řádové sestry až z Afriky, ze Zimbabwe.
Chvíli po 15. hodině přivítala na prvním nádvoří ředitelka Farní charity Alena Růžičková milé hosty. Spolu se sociální pracovnicí Jaroslavou Šikovou pozvaly na malé občerstvení ředitelku dětského domova ve Kwekwe domorodou sestru Mercy, její kolegyni-ekonomku sestru Thomu, pocházející z Německa, ale v Zimbabwe žijící již 42 roků. Třetím hostem byla Matka představená řádu Congregatio Jesu – sestra Terezie Vasilová ze Štěkně. Řidičem s volantem na pravé straně a zároveň pohotovým tlumočníkem z angličtiny i němčiny byla paní Filipa, postavou velice drobná, ale přitom velice živá a temperamentní. Tato dáma, Angličanka, má ve zmiňovaném řádu svoji nezapomenutelnou učitelku, dnes již jednadevadesátiletou sestřičku, proto na oplátku pomáhá, kde může. Před samotnou přednáškou sestry stihly krátkou prohlídku basiliky Navštívení Panny Marie.
„Nevíš, jak těžké je břímě, které neneseš“ (africké přísloví)
Přes veškerou snahu pořádající charity přišlo na přednášku Adopce na dálku málo lidí. V Milevsku svým obsahem ojedinělá charitativní akce oslovila asi jen patnáct občanů, z toho více jak polovina byla přespolních. Přitom oznámení proběhlo v regionálním tisku, Katolickém týdeníku, plakáty visely na vývěskách, v infocentru i školách. Přes malou účast však přednáška byla velice zajímavá, spojená s prezentací fotografií ze života v této africké zemi. Jistě ti, kteří se zúčastnili tohoto setkání, budou získané informace předávat svým známým, osobní reference je vždy působivá.
AIDS zabíjí
Diecézní charita České Budějovice, pod kterou spadá i Farní charita Milevsko, se finančně podílí na projektech v oblastech Amaveni, Mbizo, Kwekwe, Chishawasha, Harare a dalších. Sestry řádu Mary Ward se v dětském domově starají o 73 dětí různého věku. Některé konkrétní příběhy jsou velice smutné. Většinou se jedná o sirotky, jejichž rodiče zemřeli na AIDS. Dětský domov tvoří čtyři domy, kde žijí děti různého věku, starší pomáhají s mladšími dětmi. Sestrám pomáhá ještě deset vdov, které mají i své děti. Preferuje se rodinná výchova. Děti se zapojují do různých prací, pomáhají pěstovat králíky, slepice i zeleninu. Sestry dále zabezpečují chod nemocnice, kam plyne pomoc zvláště z Německa. Na starosti mají také školu i školku. Vzdělání je zde dostupné málo komu, je velice drahé. Šest tisíc korun českých ročně stačí k tomu, aby se jedno dítě alespoň 1x denně najedlo a bylo mu umožněno navštěvovat školu včetně obdržení všech školních pomůcek i školní uniformy. Děti, které navštěvují školu provozovanou řádovými sestrami, ji úspěšně absolvují z 90ti procent, na ostatních (státních) školách je úroveň podstatně horší, absolvuje pouze 10 procent. Učitelé mají malé platy, proto se nesnaží práci dělat dobře, často mají druhé zaměstnání. Vzdělaní lidé často odcházejí do okolních států, zvláště do Jihoafrické republiky (lékaři, zdravotní sestry, učitelé…). V Zimbabwe je vysoká inflace, měnou je americký dolar. Velkým problémem je čistá voda, často propuká epidemie cholery. Obrovským problémem zůstává AIDS, kdy spousta lidí umírá, zůstávají ti starší.
Radost byla nelíčená
Po závěrečném poděkování, kterého se ujal p. Jakub Berka, následovalo fotografování. A radost z krásných gerber byla nelíčená. Ještě větší radost však byla, když ředitelka místní charity mohla ekonomce Thomě předat hotovost ve výši 7.400,- Kč. Tato částka byla složena z darů všech návštěvníků této dnešní přednášky. Africké přísloví říká: „Je to srdce, které rozdává, ruce už jenom dávají“. Pán Bůh zaplať všem dárcům, kteří pomohli ulehčit druhému břímě !
Děkuji všem, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na zdárném průběhu celé akce.
Alena Růžičková, ředitelka Farní charity Milevsko