Diecézní charita České Budějovice

Charitní azylové domy, denní centra i noclehárny jsou na příchod mrazů každoročně připraveny. Poskytují okamžitou pomoc v podobě teplého pokrmu a noclehu. Pokud se volných lůžek nedostává, nabízejí Charity alespoň možnost přečkat noc na tzv. teplé resp. suché židli – to znamená, že se lidé z ulice mohou uchýlit do místnosti se sociálním zařízením, kde většinou dostanou i polévku nebo čaj na zahřátí a přečkají to nejhorší. 

Klíčovým problémem je, aby se informace o dostupných možnostech k bezdomovcům dostaly. Proto vysílá Charita do ulic terénní pracovníky, kteří je vyhledávají a instruují, kam a za jakých podmínek se mohou obrátit. Na řadě míst zastane tuto funkci Městská policie, o zapojení ale Charita prosí také veřejnost, aby lidé o zařízeních pro lidi bez domova ve svém okolí věděli.

Pomoci můžeme všichni

„Dobré je nasměrovat, případně i doprovodit osobu bez domova do zařízení, které je na pomoc připraveno“, říká Džemal Gërbani, vedoucí charitního Domova sv. Františka, které se nachází nedaleko hlavního nádraží v Plzni. Na místě je možné člověku bez domova zaplatit nocleh (většinou se jedná o symbolickou částku) nebo se domluvit se sociálním pracovníkem na další pomoci – například se lze finančně podílet na vyřízení nutných dokladů, které bezdomovcům často chybí. Vítány jsou jakékoli příspěvky na sociální služby, které lidem bez domova pomáhají celoročně. Lidé mohou zařízení pro bezdomovce podpořit i materiálně. Vhodnou formou je darování ošacení, lůžkovin nebo trvanlivých potravin. Co naopak Džemal Gërbani nedoporučuje, je darovat bezdomovcům přímo peníze: „Obdarovaný nemusí částku využít způsobem, který mu prospěje.“

Charita vyzývá, aby kolemjdoucí nebyli lhostejní k lidem, které vidí na ulici ležet bez hnutí. Mohou se totiž nacházet v přímém ohrožení života nebo zdraví a nemusí se ani jednat o bezdomovce. „Pokud se venku v mrazivém počasí setkáte s ležícím člověkem, který nereaguje na jakékoli podněty, pomůžete přivoláním záchranné služby, případně policie,“ radí Radima Ivančicová z Domova sv. Terezie v Praze-Karlíně. I ona dodává, aby se lidé nepouštěli do pomoci, na niž nejsou kvalifikováni, a pouze propojili osobu v tísni s vhodným pracovištěm. „Práce s lidmi bez domova přísluší odborníkům – sociálním pracovníkům,“ říká.

Vracet lidi do života

Záchranou života před mrazem, poskytnutím teplé stravy, zimního oblečení a horké sprchy však práce Charity nekončí. „Lidem nabízíme pomoc s řešením jejich tíživé situace, s vyřizováním dokladů a sociálních dávek, hledáním práce a bydlení. Návrat do běžného života však většině lidí bez domova komplikují dluhy a exekuce, které jim vznikly před i během bezdomovectví,“ upozorňuje Iva Kuchyňková, koordinátorka sociální oblasti Charity Česká republika. 

„I přes snahu o rozšiřování spektra služeb lidem bez domova víme, že pro některé stále vhodná nabídka chybí. Jsou to například lidé, jimž špatný zdravotní stav neumožňuje pobývat v azylovém domě, ale jiné možnosti nemají. Nebo lidé se silnou závislostí, kteří by potřebovali využívat tzv. mokré azylové domy, které do budoucna mají vznikat,“ doplňuje analytička Charity Česká republika Martina Veverková. Zároveň zdůrazňuje, že je nezbytné soustředit se především na řešení příčin bezdomovectví. 

Charity v českobudějovické diecézi nezůstávají pozadu

Pomoc a zázemí mohou lidé bez domova vyhledat např. v azylovém Domě sv. Petra v Záblatí u Prachatic. „Přes zimní období jsme příchozím jednotlivcům připraveni poskytnout potraviny, nápoje, teplé oblečení a přečkání noci ve společenské místnosti. Při větší poptávce spolupracujeme s ostatními azylovými domy, noclehárnami a se sociální odborem města Prachatice. Případné další aktivity uskutečníme v závislosti na vzniklé situaci a potřebách příchozích,“  říká k aktuální situaci vedoucí domu Pavel Pešek z Farní charity Prachatice.

Dlouhodobě se práci s osobami bez přístřeší věnují také v jindřichohradecké Farní charitě. „A to jak v rámci Noclehárny sv. Antonína, která je určena mužům bez domova, tak i v rámci Poradny pro lidi v nouzi, poskytujeme klientům průběžně potravinovou a materiální pomoc. V tomto období je vyhlášená materiální sbírka zimního oblečení, bot, ale i dek a spacáků,“ vysvětluje ředitelka charity Karolína Píchová. Každoročně také pro osoby bez přístřeší zajišťují vánoční polévku.

Na každodenní výdej jednorázové teplé polévky, která uživatele nejen zasytí ale i zahřeje, se s příchodem zimního období rozšířila i činnost terénního programu českobudějovické Diecézní charity, který realizuje v Táboře. „Po celý rok probíhá ve středu výdej polévky u vodní nádrže Jordán, kde si na ní mohou lidé bez přístřeší pochutnat a setkat se s ostatními, včetně sociálních pracovnic. Za podpory komunitního plánování aktuálně řešíme možnost využití přespání ve vytápěném stanu v mrazivém období. Tyto plány jsou zatím však v raném stádiu jednání a výsledek je nejistý“, vysvětluje sociální pracovnice Eva Chejlavová. Celoročně také probíhá sběr oblečení a lidé jsou zvyklí přinášet také sezónní oděvy. „V tomto období se jedná nejčastěji o čepice, šály a rukavice. V případě nedostatku vyhlásíme sbírku zimního oblečení – jako každý rok, dle potřeby“, dodává Eva Chejlavová.

Charita provozuje v České republice síť 27 azylových domů pro muže a ženy bez domova. V roce 2017 v nich poskytla zázemí 1 730 uživatelům. Azylové domy provozované sítí místních Charit naleznete ve větších městech, jako je Brno,České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem, ale také například Beroun, Brandýs nad Labem, Břeclav, Cheb, Osek u Duchcova, Otrokovice, Třebíč či jihočeské Záblatí.

K dispozici má Charita také 29 nízkoprahových denních center pro 7 000 uživatelů, 27 nocleháren pro 4 000 uživatelů, 72 odborných poraden a také 89 šatníků. Ke službám sociální prevence patří rovněž 42 charitních domů pro matky s dětmi v tísni.

Zdroj: Charita ČR, M. Bína, BCB, DCHCB)