Tři králové dokoledovali. Na mnoha místech pomáhají i stmelují
České Budějovice, jižní Čechy; českobudějovická diecéze – Tříkrálová sbírka je u konce. Od 1. do 14. ledna mohli lidé potkávat po celé republice tisícovky koledníků, kteří koledovali ve prospěch potřebných. V českobudějovické diecézi se jich zapojilo přes 5 tisíc. Předběžné výsledky obětavého snažení „králů“ naznačují, že v letošním roce by na mnoha místech mohl být překonán loňský rekord.
Nejcennější dobrovolníci
Tříkrálová sbírka se letos konala již po devatenácté. A co je pro sbírku vůbec nejcennější? Dobrovolníci. Ti jsou pro Tříkrálovou sbírku nenahraditelní. „Dříve byl problém sehnat ke koledníkům dospělý doprovod. To se teď daří s pomocí maminek a těch dětí, co už dospěly a ujmuly se vedení“, svěřuje se Blanka Matoušková, místní koodinátorka koledníků z Radomyšle na Strakonicku, a chválí si spolupráci se všemi dobrovolníky. Tříkrálová sbírka nejen tady postupně „vychovává“ nové generace koledníků, ti postupně dospívají a ujímají se role dospělého doprovodu.
„Nejen, že místní koordinátory, koledníky a další dobrovolníky aktivně vyhledáváme a oslovujeme, ale letos se nám dokonce aktivně přihlásily např. dvě místní koordinátorky z Dvorce u Borovan a Zvíkova u Lišova, kde se koledovalo vůbec poprvé v historii. Velice si toho ceníme, organizaci sbírky navíc zvládly bez problémů na výbornou“, cení si nové spolupráce Marie Vaňo, diecézní koordinátorka sbírky.
„Tříkrálová sbírka je největší dobrovolnickou akcí v České republice, všem dobrovolníkům, koledníkům a koordinátorům, jenž se do sbírky jakkoli zapojují, patří za jejich obětavost obrovský dík“, uznává záslužnou práci všech malých i dospělých pomocníků Jiří Kohout, ředitel českobudějovické diecézní Charity, která má na starosti zajištění sbírky v celé diecézi. Spolupráci se všemi dobrovolnými pomocníky si chválí také diecézní koordinátorka sbírky Marie Vaňo: „Velice děkujeme také všem místním koordinátorům napříč diecézí, vedoucím skupinek, i všem, jenž vytvořili zázemí pro koledníky. Dík patří i ochotným pracovníkům úřadů, jenž pečetili pokladničky a v těchto dnech jsou také u jejich rozpečeťování.“
Dobrovolnickou práci vyzdvihl rovněž světící biskup a prezident Charity Česká republika Pavel Posád: „Charity nevybírají pro sebe, ale pro druhé, kterým můžeme (v Charitách) poskytovat službu a pomáhat, protože Vy nám pomáháte pomáhat“.
Tři králové pomáhají nejen výtěžkem
Tříkrálové koledování, putování od domu k domu, s sebou i letos přineslo řadu kuriozit a milých příběhů. „V obci Klečaty na Táborsku např. seniorce o holích utekl hluchý pes a běhal po vsi, koledníci nelenili, psa doběhli a vrátili seniorce na dvorek. Další skupinka v Zálší při nedělním koledování pomáhala seniorce odstranit venkovní vánoční výzdobu a vše pomohli opět bezpečně uložit do krabic na další rok“, uvádí milou příhodu Daniela Werbynská Laschová, ředitelka vltavotýnské a zlivské Charity.
Na řadě míst je Tříkrálová sbírka spojena nejen s pomocí potřebným a tradicí, ale je zároveň společenskou událostí, na kterou se netěší pouze děti. Kromě nich se různě zapojují do příprav také maminky, babičky a sousedky. Třeba v Olešníku se malí koledníci po koledě vždy sejdou a jedna z maminek jim pořádá již druhým rokem „párty“. Řada rodičů během dlouhých koledovacích dní také pro děti přichystala svačiny s sebou nebo zřizovala „občerstvovací stanice“, kde si děti mohly na chvíli vydechnout, občerstvit se a třeba i nabít energii u karaoke.
Z Tříkrálové sbírky se tak na mnoha místech stala už tradiční událost, jenž v příštím roce oslaví krásné kulaté výročí – dvacet let. „Nejhezčí je vidět, jakou mají lidé pokaždé radost, když koledníky uvidí za dveřmi. Najdou se i takoví nadšenci mající celou kolekci fotografií všech Tří králů, kteří kdy v obci koledovali od samotného počátku sbírky“, zmiňuje Jitka Koubová, ředitelka Farní charity v Kamenici nad Lipou.
„Principem Tříkrálové sbírky je unikátní „řetězec solidarity“ štědrých dárců, dětských koledníků, jejich vstřícných rodičů, vedoucích skupin a koordinátorů, ochotných obecních úředníků, pokladních České spořitelny a vede až k těm, kteří se bez pomoci druhých neobejdou,“ říká biskup Pavel Posád.
Koledníci ve farnostech i Charitách mezi sebou často soutěžili, kdo nashromáždí vyšší částku do pokladničky.
„Tam určitě půjdeme, tam bývá tichá sbírka.“
„To nemusíte zpívat?“
„Ne, dávají papírové peníze, ty necinkají.“
(koledníci z Pelhřimovska)
Není divu, že jsou koledníci rádi za bankovky, protože mince něco váží. Např. v Pelhřimově nosili na krku i kolem dvou kilogramů, jedna z nejtěžších rozpečetěných kasiček měla hmotnost 2,8 kg.
Kde peníze pomáhají?
Z daru, který dárci vhodili koledníkům do kasičky, 65 % zůstává přímo v obci či regionu, kde se vykoledovaly, 15 % využije na své projekty diecézní Charita, 10 % pomůže potřebným v zahraničí, 5 % putuje na celostátní projekty a na režii sbírky jde zákonných 5 %.
Peníze nejčastěji podpoří sociální a zdravotní služby poskytované místními Charitami, kde pomohou zkvalitnit život zdravotně postiženým (např. pečovatelské služby, Dům sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí aj.), seniorům (např. Dům klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích na Strakonicku), matkám s dětmi (např. Domov sv. Alžběty pro matku a dítě ve Veselíčku), lidem bez domova (např. Dům sv. Petra pro muže v Záblatí na Prachaticku) i jinak potřebným. Všechny záměry z diecéze, jak budou finance ze sbírky využity, najdete na webových stránkách www.trikralovasbirka.cz/vyuziti-sbirky-2019/.
V následujících dnech se budou rozpečeťovat všechny kasičky a počítat kompletní výsledky obětavého snažení „králů“ na jednotlivých místech. Všechny výtěžky se postupně budou objevovat na celorepublikovém webu www.trikralovasbirka.cz/vysledky/.
Do Tříkrálové sbírky lze přispět dále ještě v průběhu roku pomocí dárcovské SMS na číslo 87 777 ve tvaru: DMS KOLEDA 30 nebo DMS KOLEDA 60 nebo DMS KOLEDA 90. Cena jedné DMS je 30, 60 nebo 90 Kč, z toho Charita ČR obdrží 29, 59 nebo 89 Kč.
Děkujeme všem štědrým dárcům, dobrovolníkům, koledníkům a koordinátorům Tříkrálové sbírky.
Děkujeme, že pomáháte pomáhat s námi!
Foto: Zbyněk Novotný
Text: Martina Baráková, DCHCB